Kateřina Bocková

Jmenuji se Kateřina Bocková a je mi 42 let.

Pohyb mě baví již od malička. Vždy jsem běhala s partou venku a hráli jsme různé schovky a hry ( teď už to tak bohužel u dnešní mládeži není) a na základní škole jsem se věnovala orientačnímu běhu. Jenže pak přišla puberta a střední škola kde toho sportu moc nebylo.

Samozřejmě následovalo manželství, děti a i kila navíc. Moc se mi ty kila navíc nelíbily a tak jsem začala znovu makat. V té době jsem pobývala v zahraničí kde jsem začala chodit do posilovny. Pak se objevila Zumba a tak jsem si udělala lektorský kurz a začala provozovat lekce pro krajany. V té době jsem se i znovu pokoušela o běh, který mi měl pomoct s kily navíc.

Běh mě začal bavit a tak jsem už neběhala proto, že jsem chtěla zhubnout, ale chtěla jsem zhubnout aby se mi lépe běhalo.

Když jsem se vrátila do České republiky, a pak i zpět do rodného Třince, objevila jsem skupinu Javorový vrch super challenge a taky skvělé lidi z Fit Factory Třinec. A tady asi nastal můj bod zlomu. Začala jsem se silovým cvičením a s dálkovými běhy. Začala jsem trénovat klienty a rozumným vyústěním byl kurz Fitness instruktor a pak i Kurz výživového poradce.

Momentálně jsem šťastnou mámou třetího dítěte a boj o postavu začíná znovu. 

Velice mne těší, když vidím klienty, kteří se rozhodnou se sebou něco začít dělat. Znovu začít vědomě používat tělo. Přicházejí stále častěji lidé, kteří mají problémy se zády (nedostatek pohybu a sedavé zaměstnání, dělá své) a nebo prostě lidé, kteří si uvědomili, že pohyb je potřeba.

Když jsme s Jančou začaly spolu pravidelně trénovat, začaly jsme zjišťovat, že spousta lidí se snaží cvičit, ale po nějaké době, když nevidí pokroky, tak to vzdávají a hledají něco dalšího. A tohle by jsme rády změnily komplexním přístupem, protože pohyb je potřeba, ale z 80% je to o stravě a psychické pohodě. 

Už víme, že populací kolují spousty mýtů a proto jsme se rozhodly naše zkušenosti předat dále a tím pomoci dalším lidem.

Rády bychom Vám pomohly dostat se s námi ke zdraví a pohodě ;)

Jana Maštalířová

Jmenuji se Jana Maštalířová a je mi 52 let.

Můj vztah ke sportu? Vyrůstala jsem na vesnici, takže pohyb byla pro mě celoroční přirozenost. Třeba celý den pomáhat na poli se senem. Nebo na stavbě při vození cihel. Žádný problém. Nerozlišovalo se, jestli jsi holka nebo kluk, pohybu bylo na baráku, na poli a kolem zvířat dost.

Když jsem se chtěla konečně na vysoké škole přihlásit do orientační běhu, rodiče dali příkaz - o víkendech je třeba doma pomáhat a ne lítat po závodech. A tak jsem bez odporu, tiše zůstala u studia. A pak u dětí. A pak v práci u počítače. A pak - s dětmi a bez manžela.

Tady by to taky mohlo skončit. Taky jsem o tom uvažovala. Neznáte ty myšlenky tiše skončit? Buďte rádi.

Abych ty myšlenky zahnala, začala jsem chodit na kopce. Ono když odpadne starost o manžela - je relativně víc času :-) Díky těm beskydským vrškům jsem se dostala do fb skupiny Javorový vrch super challenge. Tam jsme se motivovali - kolikrát za den ten Javorový dáme, ze které strany, jak rychle nahoru a jestli to kolena vydrží i rychle dolů. Naprostá amatérka jen s nadšením, najednou dostala opět tu chuť a hlavně směr. A tak přišly závody jako Malofatranská stovka nebo legendární B7. A přicházeli další lidé a další nápady. A přišla v dubnu 2015 i Kačka Bocková a řekla mi o Fit Factory Třinec - tak trochu jiném gymu.

Nejvyšší čas - netrénované tělo a hlavně kolena dostávaly v těch náročných sebězích zabrat. Poprvé v životě jsem se stala součástí organizované skupiny cvičících - ve svých 46 letech.

Za rok jsem se dostala do formy, kterou jsem neměla ani v době, kdy jsem držela svou už nejmíň 150. dietu a cvičila v obýváku podle videa. Cvičení bez strojů, s vlastní vahou, se zaměřením na střed těla, mě posunulo i v mém běhání, cítím se nesrovnatelně lépe fyzicky i psychicky.

Možná přirozeným vyústěním tím pádem bylo předat svou zkušenost dál. A tak vznikla BoMa Way. Cesta Kačky Bockové a Janči Maštalířové. Dvou nadšenkyň, které svou cestu ke kondici a zdraví chtějí předat i Vám.


Recenze

- "Zapnu pásek u kalhot... no jo, v BoMa necvičíme sedy-lehy, ale posilujeme celý střed těla"

- "Šlapu si tak na Rozsutec při myšlenkách jak mě to vždycky zničilo na zbytek víkendu. A najednou zvednu hlavu a hele, jsem tam! A den potom rovnou na treénink. V BoMa se zaměřujeme každou hodinu na celkové zpevnění a sílu užitečnou pro každodenní život"

- "Moje volejbalová kolena dostávají na tréninzích i zápasech dost zabrat a potýkat se s každodenní bolestí není nic příjemného. Díky BoMě mě ale kolena už vůbec nebolí a cítím, že jsou pevnější a vydrží tu zátěž ceý zápas bez problému"
- "Přestávají mě bolet zápěstí... Vypadá to, že cviky na prokrvení karpálů provádíme správně"
- "Nemusím už tak často používat inkontinenční vložku... to, že se v BoMa zaměřujeme i na procvičování pánevního dna je dobře známo"
- "Na zápase jsem soupeře sundal, že nechápal, letos mám vážně nejlepší sezónu za poslední roky... Naše tréninky nejsou o kardiu, ale kondičku a sílu naberete, to mi věřte"

klientka Andrea: "Chodila jsem cvičit 17 let, ale toto je opravdu BOMbA. Poprosila jsem o radu, protože ačkoli jsem měla spoustu výstupů na Javorový, na Lysou, běhala z rána i na večer, dala dokonce legendární B7 - prostě fakt hodně pohybu, ale změny na postavě nikde. Začala jsem tedy cvičit s BoMou, dávat si pozor na jídlo a změny šly poznat po pár týdnech"

klientka, co k nám přišla s poruchou příjmu potravy: "Přemýšlím, jak formulovat to, co chci vyjádřit. V lednu mi bylo mé tělo ještě cizí. Takový ten autopilot, vůbec jsem se o něho nestarala... Přece ho mám a nějak funguje... Ano nějak... A najednou přišel zlom, vše mi došlo a hodně jsem plakala. Najednou jsem viděla naprosto zřetelně, kam se řítím a že tohle nemůže už dlouho vydržet... Prošla jsem si vlastními utrpením, kdy se mi úplně sesypal svět. Kdo vlastně jsem, kam mířím a co jsem dosud vytvořila? Kdo skutečně jsem? A pak to přišlo, pomalu... Mohu se mít ráda, skutečně, mohu milovat své tělo a také se o něho postarat... Najednou mi došlo, že jediné co mě nosí, co vytváří má hlava, kde tluče moje srdce je mé tělo. Pochopila jsem, že mi vrátí vše, co mu dám... Pocítila jsem poprvé velikou svobodu, dovolit si skutečně být. Začala jsem pomalu s BoMou, kde jsem našla lásku k sobě. Kde jsem našla lásku k pohybu, svobodě a radosti.. Nedokážu slovy vyjádřit, jakou vděčnost cítím za to, kým jste vy všichni, nedokážu vyjádřit jak moc jsem šťastná, že jsem vás našla. Vy trenérky, jste ve mně propojily neznámou... Že pohyb je součást celistvosti, že oddělenost je jen v nás v našich hlavách a strachu. Dovolte se mít rádi, naučte se svá těla milovat. Protože až ve zdravém těle, může být zdravý duch.. A věřte, že teď už skutečně vím, co píšu... Jo a jeden bonus navíc, nezačala jsem cvičit kvůli postavě, nebo tomu, abych vypadala, ale abych byla svobodná a teď jsem ještě navíc šťastná když vidím výsledek, který nebyl prvotním záměrem ke cvičení. Děkuji"

klient Martin: "Když už všici vite, že jsem byl na Javošu na kole, neda mi vam neřic pravdu jak to všecko bylo. Ale to je delši přiběh. Před pul rokem sem se dival na svuj břuch a pravim si: chlopje, s tým je třeba cosi zrobiť. V tych dňach mi padla do oka nabidka Bomavaj, že umi splasknuť každe břucho, spaliť každy špek. Když mě postavili boso na tu skleněnu desku se zelenu ledku, Katka bockova se važně zadivala do svojiho kompu a pravi: Nima to dobre. Komp pravi že maš 60 roku. Přirachoval mi ešče raz od narozeni po pubertu. Nevim jak na to přišel. Od toho dňa stavam každu nedělu 6:00 a každu středu 4:40. A tu to všechno začina. Dneska rano budik, všecky ty hygienicke procedury, cosi do žaludka ať mam silu, šup do Třinca. Jana Maštalířová u plechovej tabule nevěstila nic dobreho. Jak tam piše Katka, tak se tě aji spyta jesli poradiš, ale Jana.... Jak počita sekundy, to aji jedna sekunda trva v realu dvě. Jak se robi jakasi serija, tak se skoro dycky splete a kdybysme to nekontrolovali, tak toho musíme zrobit vic. A to neni všecko. Jak tam zvedaš jakusi tu kulu nebo činku, a fakt maš dost. Tak si nad tebe stane a praví: To dáš!!! A tak dluho to do tebe huči, že to zkratka daš. Tak tohle všecko sem zas dneska absolvoval, na zpatečni cestě na skok do lidlu, tam kupuju dvě mysli tyčky a zasobu kofily na cely tyden. Počasi venku je nadherne a ja planuju, že doma jenom vratim auto, sedam na kolo a valim do hor. Doma mi děcka hlasi, že na oběd budu tortily, kere ale nigdo nekupil. Pokladam na stul pětikilo a jdu se navlikat do cyklo munduru. Samozřejmě po zimě to nemužu najit. Celu cestu uvažuju, jak se vyhrabat na javoš aby mě to moc nebolelo. Jsem sam tak volím cestu z řeky na gucke rozcesti a pak že pojedu dal po te štěrkovce a kajsi se napojim na jantarku. V řece předjiždim tlupu pěšaku a valim do kopca. V guckem rozcesti jedu dal a za odbočkou do pekla mi jaksi neni divne, že vrstevnica by měla jit jakotako po rovině. No jelo to fajně, a ja za chvilku čučim, že jsem kusek od studanky. Takže ešče raz. Maštaliřka dycky pravi, že těžke vjeci se maji vychutnat. Tak to chvilama tlačim, chvilama šlapu, podle toho jak chodi lidi. Bo tlačit kolo do kopca je take potupne. Pak už sjezdovka, rozbahněna jantarka. Jak sem to tam vyžduchal, tak z lesa od řeky vyliza ta partyja co jsem je dole předjel. No trapas jak byk. Tak to tlačim ten posledni kusek, na parkovišťu u aut zase nasedam na kolo aby to vypadalo fajně. Přejedu kolem chaty a tam cela partyja, Vlaďka, Jarda, Jana, a už mě foti, a hned to vali na fejsbuk... A vy si všici teď myslite že jsem borec... Pak už velký javoš, šindelná, ropička, godula, ligotka. A teraz sedim bokem na bolave prdeli a jenom doufam, že dneska už nigdo po mě nebude už chtit. 

klient Rosťa: "BomaWay není pro mě jenom nástroj, který mi dopomůže dostat se do kondice nebo zhubnout. Boma je pro mě vlastně rodina, životní styl, životní výzva, parta super lidí okolo, kteří se podporují, motivují, hecují. Katka s Jančou jsou lidi na správném místě , upřímné holky , které ví, co chtějí a hlavně dělají pro své klienty. Obětují se za Vás a jde na nich vidět, že když nejste šťastní Vy, tak nejsou ani ony... Jen tři základní čísla, která hovoří za vše: pod jejich vedením, za 9 měsíců, 24 kg dole a 25 cm v pase je pryč.